Prezident Burkiny Faso přežil pokus o atentát. Hlavní podezřelý má vazby na Francii

Hlavním podezřelým je Paul-Henri Sandaogo Damiba, vůdce půče v roce 2022, který byl po pouhých pár měsících svržen současným prezidentem Ibrahimem Traorém. Damiba má vazby na Francii a Spojené státy.

Socialistická vláda Burkiny Faso již od svého vzniku v roce 2022 roky bojuje proti islámskému povstání, vedené převážně Al-Quaedou a Islámským státem. Tohle povstání je podobné občanské válce v Afghánistánu, kde mezi lety 1989 a 1992 probíhala občanská válka mezi sekulární socialistickou vládou, a islámskými fundamentalisty podporovanými mimo jiné Spojenými státy, Velkou Británií a Saudskou Arábií.

Podle jihoafrického serveru Central News měl atentátník vazby na bývalého prezidenta Paul-Henri Sandaogo Damiba. Pokus o atentát byl zmařen šéfem rozvědky Oumarou Yabré.

Antikoloniální boj Burkiny Faso

Burkina Faso byla dlouho Francouzskou kolonií, a po udělení nominální nezávislosti ve druhé polovině 20. století zůstala v neokoloniální sféře Francie. Finanční instituce mnoha západoafrických zemí, mezi které patří i Burkina Faso, jsou i nadále zcela ovládány Francií, a většina průmyslu zůstává i po udělení nominální nezávislosti tomuto regionu v rukou Francie, která tento region zneužívá ve vlastní prospěch.

Prvním lidově osvobozeneckým prezidentem Burkiny Faso, jenž se postavil vlivu Francie, byl mezi lety 1983 a 1987 socialistický prezident Thomas Sankara.

Během jeho prezidentství v Burkině Faso proběhl jeden z nejrozsáhlejší očkovací program v dějinách, při kterém byly miliony lidí zdarma naočkovány proti meningitidě, žluté zimnici a spalničkám. V Burkině Faso začala rozsáhlá výstavba škol, nemocnic a infrastruktury, a bylo vysázeno přes 10 milionů stromů, které úspěšně zpomalily desertifikaci Sahelu. Ze sociálního hlediska byla zakázána polygamie, mrzačení genitálií a nucené sňatky.

V roce 1987 byl Sankara zavražděn Blaisem Compaorém, který až do roku 2014 vládnul jako diktátor. Jeho politika zahrnovala mimo jiné navrácení Burkiny Faso do koloniální sféry Francie a zrušení téměř všech progresivních zákonů Thomase Sankary, které způsobily hluboký propad v kvalitě života obyvatel a masivní růst nerovnosti a chudoby.

V roce 2022 svrhnul vojenský puč neokoloniální vládu a prezidentem se stal Ibrahim Traoré, jenž svým ekonomickým a sociálním programem navazuje na lidově demokratický program Thomase Sankary. Jeho ekonomický program zahrnuje zaručení potravinové soběstačnosti Burkiny Faso, ilustrované otevřením první továrny na konzervování rajčat v tomto státu v roce 2024. Dále pak dlouhodobého zbavení se Francouzské finanční nadvlády, a vrácení průmyslu do rukou místních, zvláště dolů na zlato vlastněných Francouzi.

Tyto kroky jsou ovšem nepopulární ve Francii a ostatních koloniálních státech, které na podřízenosti Burkiny Faso a ostatních západoafrických zemí vydělávají.

Vláda Ibrahima Traoré není ovšem bez kontroverzí. V červenci 2024 vláda zakázala homosexualitu jakožto "znak sociálního vlivu západu."