KONFERENCE PROPAGANDISTŮ NATO V ATÉNÁCH

Cíl: Lidská mysl!

„Kognitivní válka“ je „novým bojištěm“ NATO

„Válka se změnila. Kontrola genetiky, kontrola informací, kontrola emocí, kontrola bojiště. Všechno je monitorováno a drženo pod kontrolou (…) a kdokoli ovládá bojiště, ovládá dějiny. Válka se změnila.“

Výše uvedené zaznívá na začátku jedné z nejpopulárnějších sérií válečných videoher, kde se komentuje technologický vývoj na bojišti. Zdá se však, že zaměstnanci NATO s tím nesouhlasí. I v této vědeckotechnické době, ve které dominují drony, satelity, přesné údery zůstává člověk a zejména ovládání jeho mysli středem pozornosti války…

„Absolutní rozměr konfliktu“

Výroční konference komunikačních pracovníků NATO se letos (r. 2025 – pozn. překl.) konala v Aténách koncem září. Sešlo se na ní téměř 500 vedoucích pracovníků, aby diskutovali o novém typu válčení, které přímo cílí na lidskou mysl, na způsob, jakým lidé myslí, cítí a rozhodují se.

„Konference,“ uvádí zpráva Velitelství spojeneckých sil NATO pro transformaci (ACT), „se zaměřila na výzvu kognitivní války – jak protivníci cílí na vnímání, manipulují s informacemi a snaží se podkopat důvěru. “ Jak zdůraznila z konferenčního pódia Dr. Vlasta Zekulić, zástupkyně ředitele pro strategické řízení a komunikaci ACT, „kognitivní válka cílí na lidskou mysl – která je vnímaná jako absolutní rozměr konfliktu.“

Za rétorikou ochrany občanů před „nepřátelskými vlivy“ se však členové NATO snaží skrýt fakt, že systematicky vyvíjejí novou doktrínu válčení, která proměňuje lidskou mysl v bojiště. „Konference zdůraznila, že NATO se musí nejen bránit útokům na kognitivní prostor, ale také v něm aktivně operovat,“ uvádí se v příspěvku ACT.

Co je to „kognitivní válka“?

Podle definice formulované ACT se „kognitivní válka“ týká „činností prováděných v synchronizaci s jinými mocenskými prostředky s cílem ovlivnit postoje a chování prostřednictvím ovlivňování, ochrany nebo narušování individuálního a skupinového poznávání za účelem získání výhody.“ Je to forma konfliktu, jejímž cílem je ovládat způsob, jakým lidé myslí a rozhodují se.

Tento přístup se zásadně liší od tradiční „informační války“, která spočívá v manipulaci s myslí lidí prostřednictvím manipulace s informacemi. „Kognitivní válka“ se zaměřuje na to, jak lidé myslí, a snaží se narušit racionální myšlení a samotný proces rozhodování. „Kognitivní válka není prostředkem, kterým bojujeme, ale je to samotná válka. Mozek je cílem i zbraní v boji o kognitivní nadřazenost. Boj v tomto prostředí zahrnuje úmyslné, synchronizované vojenské a nevojenské aktivity s cílem získat, udržet a chránit kognitivní výhodu,“ uvádí ACT.

Vědecký základ manipulace

Vývoj konceptu „kognitivní války“ je založen na desetiletích výzkumu v neurovědách, behaviorální ekonomii, psychologii a dalších vědách. Teoretici NATO citují studii izraelsko-amerického psychologa Daniela Kahnemana, nositele Nobelovy ceny, a jeho teorii „rychlého“ a „pomalého“ myšlení, stejně jako podobné studie jiných, které tvrdí, že pouze méně než 5 % rozhodnutí lidí je vědomých a racionálních. Zbytek rozhodnutí je omezený a ovlivněný různými faktory, jako je opakování, automatické reakce, předsudky a myšlenkové chyby, což se nazývá „ohraničená racionalita“.

Tato znalost kognitivních zkreslení, kterou po desetiletí využívaly hlavně marketingové společnosti, se nyní systematicky uplatňuje na geopolitické a vojenské úrovni. NATO studuje a dokumentuje behaviorální jevy, jako je „efekt ukotvení“ (tendence lidí nadměrně se spoléhat na první informaci, kterou obdrží) a „potvrzovací zkreslení“ (tendence vyhledávat informace, které potvrzují daná přesvědčení).

Francouzský profesor Bernard Claverie, jeden z „průkopníků“ NATO ve studiu „kognitivní války“, poukazuje na to, že moderní „tvrdé“ kognitivní vědy radikálně změnily situaci: „Tyto vědy studují myšlení jako hmotný objekt… Jejich výsledky ukazují, že je možné přesně zaměřit se na samotné kognitivní procesy, a tak přímo modifikovat myšlenkové procesy protivníka.“

Jak poznamenává, „kognitivní válka“ může ovlivnit krátkodobé myšlení, rozhodování a reakce prostřednictvím vlivu pozornosti, využití kognitivních zkreslení a reflexivního myšlení k modifikaci myšlenkových návyků obětí. „Kognitivní válka je umění používat technologické nástroje ke změně chápání lidských cílů (…) s negativními důsledky na individuální i kolektivní úrovni.“

Kognitivní válčení je nyní považováno za samostatnou oblast moderní války. Vedle čtyř vojenských oblastí definovaných jejich prostředím (pozemní, námořní, vzdušný a vesmírný) a kyberprostoru, který je všechny propojuje, nedávné události, které narušily geopolitickou rovnováhu sil, ukázaly, že se objevila a byla uvedena do provozu tato nová oblast válčení.“

A vysvětluje: „Pilot může být v dané situaci nucen reagovat nesprávným způsobem, technik zodpovědný za údržbu motoru může být postupně podkopáván „digitálně-sociálními“ vlivy, nebo jednotlivci mohou být radikalizováni v rámci identitárních skupin prostřednictvím sociálních platforem, aby byli přesvědčeni – zdánlivě z vlastní svobodné vůle – o morální správnosti smrtících operací.“

Obranná akademie NATO: „Optimistický výhled pro vůli společností bojovat“

Termín „kognitivní válka“ se v tomto smyslu ve Spojených státech používá od roku 2017 konkrétně k popisu způsobů manipulace s kognitivními mechanismy nepřítele nebo jeho občanů. „Zatímco toto široké poslání bylo vždy součástí válečného umění, zde se zabýváme novou disciplínou, která vyžaduje další analýzu,“ říká Claverie: „Vyvíjejí se nové teorie, včetně těch, které se týkají odolnosti nebo slabin neurovědy, zneužívání kognitivních zkreslení a možnosti kognitivních chyb, manipulace s vnímáním, způsobu, jakým může být naše pozornost přetížena nebo nasměrována, a kognitivních tlaků, které lze vyvolat. To vše má předvídatelné důsledky pro naši duševní bystrost, naše sociální vztahy a motivaci a efektivitu organizací.“

Hry, influenceři a sociální média

Aténská konference byla z velké části věnována roli nově vznikajících technologií v „kognitivní válce“. Sociální média jsou vnímána jako hlavní bojiště. Jak analytici poznamenávají, průměrný uživatel na nich stráví 2,5 hodiny denně, což je 5,5 roku za průměrný život. Takto dlouhý čas vydání se na pospas sociálním sítím vytváří nebývalé „příležitosti“ pro formování a ovládání mysli.

Očekává se, že generativní umělá inteligence dále promění situaci. Nejenže zvýší objem a dosah dezinformačních kampaní a sníží finanční a technické bariéry, ale také zlepší jejich kvalitu a efektivitu.

Program příští konference NATO „Digitální frontové linie 2025“, která je naplánována na 8. října v lotyšské Rize a na které budou představeny priority NATO v oblasti „kognitivní války“, je charakteristický. „Letošní program konference se bude zabývat budoucností sociálních médií, vlivem umělé inteligence na úsudek a racionální myšlení, jakož i zranitelnostmi v herním prostoru,“ uvádí se v ní a mezi tématy se objeví následující:

– Budoucnost sociálních médií: Jak může NATO zůstat dominantní na nově vznikajících platformách.

– Dosah publika v omezeném informačním prostředí: Jinými slovy, jak může proniknout propaganda NATO v zemích, kde média ovládají „nepřátelské“ vlády.

– Role influencerů ve strategické komunikaci: Využití populárních osobností sociálních médií k šíření sdělení NATO.

– Zábava, nebo zneužívání v herním prostoru?: Hraní her s miliony nových uživatelů po celém světě je uznáváno jako klíčová oblast „kognitivní války“.

– Za hranicemi velkých společností – Případ decentralizovaných sociálních sítí: Jak se vypořádat s platformami, které nekontrolují „západní“ obchodní skupiny.

Tyto problémy odhalují plný rozsah strategie: Žádný prostor pro lidskou interakci a komunikaci by neměl zůstat bez dohledu. Od dětí hrajících „Fortnite“ až po mladé lidi sledující influencery na Instagramu, každý by měl být vystaven „správnému“ příběhu.

Zejména prostor videoher je považován za obzvláště zranitelný a „privilegovaný“. Miliony mladých lidí tráví každý den hodiny ve virtuálních světech, kde tvůrci her utvářejí příběhy o válce, hrdinství a nepřátelích. NATO si uvědomuje, že tyto zkušenosti formují vnímání konfliktu, armády a války mladými lidmi, a chce zajistit, aby tyto příběhy byly v souladu se zájmy Aliance.

Strategičtí konkurenti

NATO se v „kognitivní válce“ důsledně zaměřuje na své dva hlavní rivaly, Čínu a Rusko. Pokud jde o Rusko, představitelé NATO se zaměřují na dezinformační operace, zejména kolem války na Ukrajině, kde zdůrazňují, že ruské dezinformační kampaně zaměřené na podkopání „západní“ podpory Ukrajině se zintenzivnily.

Ve svých studiích věnují větší pozornost případu Číny, kde podle analýz americké armády její ozbrojené síly považují „kognitivní válku“ za rovnocennou s ostatními oblastmi válčení (vzduch, moře, vesmír) a považují ji za klíč k vítězství – zejména k vítězství bez války.

V článku americké Národní obranné univerzity s názvem „Čínská snaha o vojenskou výhodu prostřednictvím kognitivní vědy a biotechnologie“ se uvádí: „Spojené státy začínají čelit bezprecedentním výzvám, které brání jejich vojenské a technologické převaze v nedávné historii. Čína se stává velmocí v řadě nově vznikajících technologií a uznává dnešní technologickou revoluci jako kritickou – ba historickou příležitost k dosažení strategické výhody.“

Čínské inovace se chystají usilovat o synergie mezi vědou o mozku, umělou inteligencí a biotechnologií, což by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro budoucí vojenskou sílu Číňanů. Zdá se, že čínští vojenští vůdci věří, že tyto nově vznikající technologie budou nevyhnutelně zneužity, a často citují Engelsův citát: „Jakmile půjde technologický pokrok použít pro vojenské účely, velmi okamžitě a téměř nutně, často v rozporu s vůlí velitele, způsobí změny nebo dokonce transformace ve způsobu vedení války.“ Čínská armáda má v úmyslu dosáhnout operační výhody tím, že během této transformace převezme iniciativu.

(…) Podle Che Fučua, tehdejšího prezidenta Čínské akademie vojenských lékařských věd, z roku 2015: „Sféra operací se rozšíří z fyzické a informační domény do domény vědomí. Lidský mozek se stane novým bojištěm.“ Úspěch na budoucím bojišti proto bude vyžadovat dosažení nejen „biologické dominance“, ale také „mentální/kognitivní dominance“. Tyto nově vznikající koncepty, které jsou stále častěji diskutovány ve vlivných spisech, odrážejí uznání rostoucího významu zpochybňování nadřazenosti v rámci těchto nových hranic pro dosažení výhody ze strany čínské armády. Navzdory sofistikovanosti a schopnostem pokročilých technologií zůstává tento lidský prvek válčení kritickou zranitelností a zdrojem potenciální výhody.“

Kdo koho manipuluje?

Konference NATO v Aténách nebyla akademickou diskusí. Byl to workshop zaměřený na zdokonalování technik manipulace s veřejným míněním a ovládání myšlení. Téměř 500 „kognitivních bojovníků“, jak byli účastníci popsáni, se shromáždilo, aby naplánovalo, „jak získat, udržet a chránit kognitivní výhodu“. Jak to vyjádřil Jay Paxton, ředitel pro veřejné záležitosti a zástupce ředitele pro strategickou komunikaci v ACT, „sešli se zde odborníci na komunikaci, aby se pokusili zjistit, co musíme udělat pro lepší ochranu miliardy občanů v informačním prostředí.“ Tato fráze je výmluvná: Nemluví o informování miliardy občanů, ale o jejich „ochraně“ – jinými slovy o kontrole toho, jaké informace dostávají a jak je interpretují.

Rétorika NATO o „ochraně“ občanů před kognitivními útoky koexistuje s otevřenou diskusí o tom, jak to bude „aktivně fungovat“ v „kognitivní válce“. Rozdíl se neprojevuje v metodách, ale v účelu. Když NATO používá „kognitivní válku“ proti obyvatelům svých členských států, dělá to „pro jejich dobro“, aby je „ochránilo“ před „dezinformacemi“. Když totéž dělají jeho konkurenti, jedná se o „kognitivní útok“ a „podkopávání demokracie“. Tento pokrytecký přístup je patrný v každém dokumentu, každé prezentaci, každé analýze NATO.

Za rétorikou „obrany demokracie“ a „ochrany před dezinformacemi“ se skrývá strategie, která staví lidskou mysl do role bojiště a občany do role terčů – nejen „nepřátel“, ale i buržoazních vlád jejich států.

Celá diskuse připomíná temný, barbarský program CIA „MK Ultra“ v USA z let 1953 až 1973. Zda štáby NATO a jejich konkurenti skutečně dokážou zavést „kognitivní válku“, nebo zda se nakonec stanou inspirací pro televizní seriály jako „Stranger Things“, se teprve uvidí. Podstata však spočívá za cílem a v nadčasovém závěru, který Brecht charakteristicky zdůrazňuje: „Generále, váš tank je mocný stroj / Kácí celé lesy a ničí stovky mužů / Má jen jednu vadu: Potřebuje řidiče.“

Odkazy:

1. https://innovationhub-act.org/wp-content/uploads/2023/12/CW-article-Claverie-du-Cluzel-final_0.pdf
2. https://www.polytechnique-insights.com/en/columns/geopolitics/ kognitivní – válčení – nové – bojiště – využívání – našich – mozků/  
3. https://ndupress.ndu.edu/Media/News/News-Article-View/Article/2053585/minds-at-war-chinas-pursuit-of-military-advantage-through-cognitive-science-and/

Dimitris MAVIDIS

Zdroj (včetně obrázků):  https://www.rizospastis.gr/columnPage.do?publDate=4%2F10%2F2025&columnId=8403

Překlad CAN, Kolektiv pro práci, kulturu a vědu